Trénink

Má kniha Jumper's Guide je takovým malým klonem La Sagrada Familia... Pracuje se na ní několik let a stále se mi nezdála dokončená. Přiznávám, že na jmenovaném chrámu se pracuje už o něco delší dobu... Nicméně po více než 3 letech od prvního vydání, se zastávkou u druhého, vylepšeného vydání, přichází nyní třetí verze, která značně nabyla na objemu a množství informací, které dokáže předat. Pokud zůstaneme ve světě čísel, tak se její objem zvýšil ze 272 stran na něco málo přes 350. To se nezdá jako příliš velký posun, nicméně se změnil také formát knihy, kdy místo původní A5...

Zranění předního zkříženého vazu je pravděpodobně nejčastějším vážným zraněním v ženském basketbale, které umí v lepším případě ukončit sezonu, v horším případě i celou kariéru. Zhruba v polovině případů se společně s „křižákem“ poškodí i meniskus a/nebo chrupavka, což významně zvyšuje riziko osteoartritidy v budoucnu (zhruba čtyřnásobně). Pokud v sobě máte kousek srdce, tak určitě nechcete vidět ani své spoluhráče, ani svěřence, svíjet se v agonii na zemi při prodělání tohoto nepříjemného zranění, a už vůbec se do takové pozice nechcete dostat sami. Co však děláme pro to, abychom riziko tohoto zranění snížili? Rozeberme si ve stručnosti ženský basketbal: Velké množství vysokých, a ne optimálně silově vybavených hráček,...

Zranění předního zkříženého vazu (ACL) je poměrně častým jevem ve sportu, obzvláště v těch disciplínách, které zahrnují kontakt, výskoky, a nutnost rychle a často měnit směry (basketbal, fotbal, házená). O tom, jaké jsou rizikové faktory, které zvyšují pravděpodobnost zranění, se můžete dočíst v tomto článku. Jak ovšem postupovat, když už se zranění přihodí a před námi je strastiplná cesta vedoucí k návratu ke sportu, navíc s tím vědomím, že návrat není vždy zaručený? Reálně se ke sportu na vrcholné, profesionální úrovni vrátí okolo 55 % sportovců, pokud se však zaměříme na návrat k jakékoli formě sportu, včetně té rekreační, vrátí se 81 % osob po...

Vertikální výskok může být nejen měřítkem atletických dovedností sportovce při testech, ale také jedním z faktorů rozhodujících o úspěchu či neúspěchu v daném sportu. I z toho důvodu se čas od času ve snaze o „vyšroubování“ výskoku byť jen o několik centimetrů používá metoda s tajuplným názvem, který zní „post-aktivační potenciace“ (post-activation potentiation, PAP). Ta spočívá v provedení cviku silového charakteru, případně zatížených skoků apod., což je po několika minutách následováno dynamickou aktivitou typu sprint či skok do výšky. Potenciální využití má tato metoda hlavně v individuálních atletických disciplínách trvajících krátkou dobu, nicméně může být využita i například v týmových sportech pro zlepšení výsledku v kondičních testech. Obecné schéma...