Trénink — Fyzioterapie

Jakub Kalus
Omezení krevního průtoku a jeho využití ve sportovním tréninku

Omezení krevního průtoku a jeho využití ve sportovním tréninku

Některé pomůcky, které byly původně určeny pro oblast klinické medicíny, si časem našly místo i ve sportovním tréninku, či v oblasti regenerace po zranění. Jednou z nich je i omezení krevního průtoku, jehož výhody i rizika je vhodné znát, pokud budeme chtít tuto metodu zařadit do svého pomyslného kufříku s pomůckami. Zároveň je tento článek výňatkem z mé nové knihy Moderní kondiční trénink, jejíž předprodej byl nedávno spuštěn. Po mnohá desetiletí byl jedním z předpokladů k růstu svalové hmoty a síly trénink, zpravidla prováděný nad hranicí 60 % maxima na jedno opakování (1RM), od kterého se očekávaly maximální přírůstky svalové hmoty, a...

Číst dále →


Jakub Kalus
Proč se (ne)protahovat po tréninku?

Proč se (ne)protahovat po tréninku?

Strečink má v oblasti sportovního tréninku i běžného života výsostné postavení. Různí odborníci mohou debatovat o nejlepších přístupech k silovému tréninku, kondiční přípravě, či přeměny postavy, ale strečink? Na ten se nesahá. Všichni máme v hlavě uloženou poučku o tom, že dynamický strečink patří do fáze rozcvičení na výkon, zatímco statický strečink je prováděn po výkonu. Pokud se však zamyslíme nad tím, kde se přesvědčení o nutnosti strečinku po výkonu vzalo, často si uvědomíme, že je pro nás spíše určitý automatismus (kdysi nám trenér řekl, že se máme protahovat). O strečinku jsme si však za mnohá léta získali i jiná přesvědčení. Co by...

Číst dále →


Jakub Kalus
Jsou hluboké dřepy nebezpečné pro kolena?

Jsou hluboké dřepy nebezpečné pro kolena?

Dřep je nezastupitelným prvkem většiny tréninkových plánů. Jak se k jeho provedení v plném rozsahu staví věda i trenérská praxe? Na co si dát pozor, a jaké jsou historické souvislosti ohledně negativního vlivu dřepů na naše kolena? Pohled fyzioterapeuta.

Číst dále →


Ondřej Prudil
Střed těla a způsoby jeho efektivního zapojení

Střed těla a způsoby jeho efektivního zapojení

Střed těla neboli core je, souborem mnoha trupových svalů, jejichž primární funkcí je stabilizace a pohyb pánve, páteře a hrudníku. Mezi tyto svaly řadíme svaly břišní, autochtonní (vlastní) svaly zádové, mezi které patří zejména vzpřimovače páteře a souhrnně je lze nazývat m. erector trunci, svaly pánevního dna a v neposlední řadě bránici (Čihák, 2011). Někteří autoři do středu těla řadí i svaly krční páteře, svaly stabilizující lopatky, ale i kyčle. Behm et al., (2010) do tohoto komplexu zařazuje i celý ramenní pletenec, pánev a kyčelní kloub se všemi tkáněmi, nejen svaly. Mezi další funkce těchto svalů bychom mohli zařadit zejména ventilační-dechovou...

Číst dále →