Trénink — Trénink

Jakub Kalus
Trénink výskoku během sezony. Vyplatí se?

Trénink výskoku během sezony. Vyplatí se?

Teplé letní dny už jsou u konce a s nástupem podzimu se naplno rozběhly soutěže v různých sportech. Výjimkou nejsou ani soutěže basketbalistů či například volejbalistů. Otázkou je, jestli v období, kdy kondiční příprava ustupuje do pozadí a hráči se více soustředí na taktické pokyny a dovednosti typické pro svůj sport, má trénink výskoku své místo v jejich tréninkových plánech. Nejčastěji je tato otázka skloňována v basketbalu, kde odpůrci trénování výskoku často tvrdí, že hráči provedou velké množství výskoků i během tréninku či hry samotné. O tom, že basketbalisté či volejbalisté mají přirozeně vyšší výskok, než ostatní sportující populace, díky pouhému hraní hry samotné, není...

Číst dále →


Jakub Kalus
Kondiční trénink pro basketbal. Jak by měl vypadat?

Kondiční trénink pro basketbal. Jak by měl vypadat?

Tato úchvatná hra se odehrává ve velmi vysokém tempu, a jsou v ní kladeny podobné nároky na naše energetické systémy jako je tomu například u amerického fotbalu nebo hokeje. Pro jistotu to napíšu znovu: amerického fotbalu nebo hokeje... ne maratonu, přespolního běhu, ani cyklistiky. Tabulka se zastoupením jednotlivých energetických systémů pro různé sporty. Sami se podívejte, jak daleko od sebe mají basketbal a vytrvalostní běh. Hráči během zápasu průměrně podstoupí 60 vysoce intenzivních úseků, či 40-60 maximálních výskoků. (Janeira, 1998). Průměrná tepová frekvence je cca 170 tepů za minutu, a hráči stráví více, než 75% výkonu v anaerobním stavu (McInnes...

Číst dále →


Jakub Kalus
Mobilita ramen u hokejistů

Mobilita ramen u hokejistů

Jako každý sport i hokej má svá specifika, a specificky také přetěžuje nebo zkracuje určité části těla. Abych vyjmenoval některá specifika tohoto sportu: u hráčů hokeje se často můžeme setkat s velmi rozvinutými hýžděmi, jelikož ty jsou určitým „motorem“ jejich pohybu na bruslích. Mobilita kyčlí je ale často omezena. Kotníky jsou většinou tuhé vlivem pevného sevření v bruslích, proto u hokejistů hrozí poměrně velké riziko zranění u sportů, kde kotníky nejsou tolik chráněny, jako je například fotbal či basketbal. Tuominen a jeho spolupracovníci při desetiletém monitoringu mládežnických mistrovství ale prokázali, že nejvíce zranitelnou částí těla hokejistů jsou ramena. Těm často chybí potřebná...

Číst dále →


Jakub Kalus
Trénink hbitosti - jak na něj?

Trénink hbitosti - jak na něj?

Ani rychlost, ani síla, ani výskok, ale hbitost, nebo, chcete-li, obratnost, je pravděpodobně nejdůležitější vlastností sportovců zápolících v různých odvětvích. Jak ale správně přistupovat k tréninku tohoto aspektu je často v mlze, a samotná cvičení mohou postrádat účinek a přenos do hry samotné. Neexistuje mnoho sportů, kde by hrála roli rychlost jako taková, tedy přímočará, jako je tomu například u sprinterů na 100 metrů. Obzvláště v týmových sportech je důležité umět zastavit, změnit směr, vyhnout se protihráči, a to co v nejkratším čase a na co nejmenším prostoru. Hned na začátek je nasnadě říci, že nejlepším tréninkem hbitosti je hraní sportu samotného. Jak ale k tomuto...

Číst dále →