Nákupní košík 0

Tanečník nebo sportovec? 3 důvody, proč nepoužívat rychlostní žebřík

Basketbal Ostatní sporty Sport Trénink

Prakticky v každém tréninku, který je zaměřen na rozvoj rychlosti a hbitosti, se rychlostní žebřík objevuje. I já jsem v tomto případě "vinen" a ve svých začátcích jsem jej zařazoval do svých tréninku - člověk se však vyvíjí a (v lepším případě) vzdělává, a od některých konceptů časem odchází.

Zde jsou důvody, proč jsou cviky vykonávané s pomocí rychlostního žebříku pro sportovce nevhodné:

1) Ve většině případů se hýbou pouze nohy, zatímco trup zůstává takřka nehybný: Už v přípravce v různých sportech se dětem vštěpuje, aby se u protihráče zaměřily na pohyb hýždí nebo hrudníku, a nedívaly se na jeho chodidla. Ty totiž mohou snadno mást, ale pokud se zároveň s nimi nepohne i těžiště těla při změně směru, ke zmatení obránce by nemělo docházet.

Útočník se tak může "utancovat k smrti" a vykazovat šílenou kadenci pohybu chodidel, ale pokud jeho trup zůstává stále na místě, jako je tomu v případě drilů za využití žebříku, obránce může zůstat klidný.

Podívejte se na jakékoli video, ve kterém se stepuje - toho můžete dosáhnout při využití rychlostního žebříku (ok, když ještě trochu potrénujete). Nyní se podívejte na jakékoli video, kdy basketbalista provede změnu směru takovou, že protihráč skončí na zemi - toho ne.

2) Sportovec se pohybuje v přednastavené dráze pohybu: Rychlostní žebřík jednoduše leží na zemi, a sportovec má pevně určená místa, na která by měl klást svá chodidla. Stane se něco podobného v zápase? Těžko.

3) Po celou dobu provádění se sportovec dívá do země: Hlava nahoru! Dívej se okolo sebe! Připomíná vám to pokyny vašich trenérů? Představte si, co se stane, pokud byste se během výkonu samotného dívali do země. V závislosti na sportu, který hrajete, vás pošle k zemi skluz, postavená clona, bodyček, nebo nemilosrdné sejmutí soupeřovým obráncem - můžete si vybrat.

Shrnutí

Závěrem lze říci, že každý má schopnost se zlepšit v rychlosti, kterou probíhá žebříkem právě díky tomu, že je zde přítomno fixované postavení žebříku i sekvence pohybů a časem dochází k jejich automatizaci - otázkou však je: povede to ke zlepšení zrychlení a hbitosti ve hře samotné, kdy proti vám vystartuje obránce, a vy musíte co nejrychleji reagovat?

Nebude vám nic platné, pokud žebříkem proběhnete v rytmu samby a budete předvádět ty nejšílenější kreace svými chodidly, pokud v zápase samotném tyto pohyby neuplatníte a svého obránce neoklamete (jediná možnost je, že by se po vašem naznačení, patřícím do hodin stepu, skácel smíchy k zemi, a vy jej bez námahy obešli...)

Jednou za čas však žebřík své místo ve sportovním tréninku nalézt může, ale slouží spíše k rozehřátí sportovců před výkonem (i pro to existuje však X lepších technik), případně pro zpestření tréninku - sportovci provádí například "trakaře", a snaží se ruce umísťovat do každého okna, případně dovnitř a ven a podobně, případně si najde své místo u opravdu velmi nekoordinovaných sportovců - i zde je ale příčina špatné koordinace patrně někde jinde.

Pro rozvoj hbitosti samotné však existuje mnoho lepších technik, které by vždy měly dbát na vlastnosti daného sportu a co nejlepší přenos do něj.



Předchozí článek Následující článek


  • Jakub Kalus dne

    Dobrý den, omlouvám se za takto pozdní odpověď. U tréninku hbitosti se můžeme setkat s dvěma typy cvičení. U prvního typu drilů sportovec zlepšuje svou schopnost měnit směry u pevně rozestavených cvičení – u těchto cviků tedy plní svůj účel kužely a kloboučky, které jsou pevně rozestavěny po zemi v různých tvarech (tvar písmene T,L,X, tvar šípu atd.). U tohoto druhu cvičení tedy sportovec zlepší svou schopnost měnit směry – i to však zcela neodpovídá hbitosti, která je uplatnitelná v zápase. Pro její rozvoj je vhodné použít takové cviky, ve kterých sportovec reaguje na vizuální nebo zvukové podměty – například je mu směr běhu určován pomocí pohybu rukou/nohou, nebo proti němu startuje další sportovec, a vybírá sportovci svým pohybem stranu, na kterou se má vydat, své využití také naleznou například gymnastické míče nebo i klasické míče pro daný sport (fotbalový, basketbalový), které mohou být házeny/kutáleny proti sportovci, a ten se jim musí vyhýbat. Změna směru může tedy následovat i po zvukovém projevu, jako například zvuku píšťalky, nebo jiného zařízení vydávajícího zvuky. Existují i speciální platformy, které se střídavě rozsvěcují na specifických místech, a sportovec musí na tento signál reagovat pohybem k místu světla. Jednoduše řečeno je pro rozvoj hbitosti nejlépe přenositelné využívat takové cviky, které simulují pohybu v daném sportu, kdy je třeba reagovat na pohyb spoluhráče nebo protihráčů a rychle jednat – o tom ostatně hbitost ve svém pravém slova smyslu je.

  • Honza dne

    Velmi zajímavý článek, musím připustit, že jsem si myslel, že tento žebřík by měl být jedním z cviků, jak posílit rychlost a hbitost. Pokud tomu tak není, podle tohoto článku, tak bych se dozvěděl, jaká jsou vhodná cvičení ke zlepšení těchto dovedností.


Okomentovat

Váš komentář musí být schválen správcem, než bude publikován, prosíme tedy o strpení.