Tanečník nebo sportovec? 3 důvody, proč nepoužívat rychlostní žebřík

Prakticky v každém tréninku, který je zaměřen na rozvoj rychlosti a hbitosti, se rychlostní žebřík objevuje. I já jsem v tomto případě "vinen" a ve svých začátcích jsem jej zařazoval do svých tréninku - člověk se však vyvíjí a (v lepším případě) vzdělává, a od některých konceptů časem odchází.

Zde jsou důvody, proč jsou cviky vykonávané s pomocí rychlostního žebříku pro sportovce nevhodné:

1) Ve většině případů se hýbou pouze nohy, zatímco trup zůstává takřka nehybný: Už v přípravce v různých sportech se dětem vštěpuje, aby se u protihráče zaměřily na pohyb hýždí nebo hrudníku, a nedívaly se na jeho chodidla. Ty totiž mohou snadno mást, ale pokud se zároveň s nimi nepohne i těžiště těla při změně směru, ke zmatení obránce by nemělo docházet.

Útočník se tak může "utancovat k smrti" a vykazovat šílenou kadenci pohybu chodidel, ale pokud jeho trup zůstává stále na místě, jako je tomu v případě drilů za využití žebříku, obránce může zůstat klidný.

Podívejte se na jakékoli video, ve kterém se stepuje - toho můžete dosáhnout při využití rychlostního žebříku (ok, když ještě trochu potrénujete). Nyní se podívejte na jakékoli video, kdy basketbalista provede změnu směru takovou, že protihráč skončí na zemi - toho ne.

2) Sportovec se pohybuje v přednastavené dráze pohybu: Rychlostní žebřík jednoduše leží na zemi, a sportovec má pevně určená místa, na která by měl klást svá chodidla. Stane se něco podobného v zápase? Těžko.

3) Po celou dobu provádění se sportovec dívá do země: Hlava nahoru! Dívej se okolo sebe! Připomíná vám to pokyny vašich trenérů? Představte si, co se stane, pokud byste se během výkonu samotného dívali do země. V závislosti na sportu, který hrajete, vás pošle k zemi skluz, postavená clona, bodyček, nebo nemilosrdné sejmutí soupeřovým obráncem - můžete si vybrat.

Shrnutí

Závěrem lze říci, že každý má schopnost se zlepšit v rychlosti, kterou probíhá žebříkem právě díky tomu, že je zde přítomno fixované postavení žebříku i sekvence pohybů a časem dochází k jejich automatizaci - otázkou však je: povede to ke zlepšení zrychlení a hbitosti ve hře samotné, kdy proti vám vystartuje obránce, a vy musíte co nejrychleji reagovat?

Nebude vám nic platné, pokud žebříkem proběhnete v rytmu samby a budete předvádět ty nejšílenější kreace svými chodidly, pokud v zápase samotném tyto pohyby neuplatníte a svého obránce neoklamete (jediná možnost je, že by se po vašem naznačení, patřícím do hodin stepu, skácel smíchy k zemi, a vy jej bez námahy obešli...)

Jednou za čas však žebřík své místo ve sportovním tréninku nalézt může, ale slouží spíše k rozehřátí sportovců před výkonem (i pro to existuje však X lepších technik), případně pro zpestření tréninku - sportovci provádí například "trakaře", a snaží se ruce umísťovat do každého okna, případně dovnitř a ven a podobně, případně si najde své místo u opravdu velmi nekoordinovaných sportovců - i zde je ale příčina špatné koordinace patrně někde jinde.

Pro rozvoj hbitosti samotné však existuje mnoho lepších technik, které by vždy měly dbát na vlastnosti daného sportu a co nejlepší přenos do něj.


Starší článek Novější článek

Přidat komentář

Prosím berte v potaz, že komentáře musí být schváleny předtím, než budou publikovány.