Necítit se během výkonu ve své kůži může být velmi limitující, ať už nás dostihnou křeče od žaludku, nadýmání, nebo ještě méně příjemné starosti. Nicméně zle od žaludku nám během výkonu nemusí být jen po náročné party nebo vyloženě špatně zvoleném stravovacím plánu plného fast-foodu. Daleko od svého optimálního stavu se můžeme cítit i při té nejlepší snaze o zvolení toho nejideálnějšího stravovacího postupu. Proč tomu tak je?
Začneme zeširoka. U osob s citlivým trávením a potížemi se zpracováním některého, či vícero druhů potravin, nazývaných často jako osoby se „syndromem dráždivého tračníku“ významně zlepšuje kvalitu jejich života omezení příjmu potravin ze skupiny takzvaných FODMAP’s.
Tato skupina představuje zkratku pro takzvané fermentovatelné oligo/di/mono-sacharidy a polyoly, což jsou představitelé sacharidů s krátkým řetězcem, které jsou hojně zastoupené v potravinách jako jsou:
- Luštěniny
- Těstoviny
- Obiloviny
- Různé druhy ovoce i zeleniny.
- Hojně se vyskytují také ve zpracovaných potravinách pro zajištění jejich „lepší“ chuti.
Mezi známé zástupce této skupiny patří například mnohými osobami špatně vstřebatelná fruktosa (30-50 % osob nedokáže fruktosu adekvátně vstřebat), či mléčný cukr laktosa, která může vyvolávat trávící potíže v případě nedostatku takzvaného enzymu laktasy, který ji štěpí a jehož úbytek je často podmíněn geneticky a spojen také s přibývajícím věkem.
Snížení příjmu tohoto druhu sacharidů je také hlavní příčinou, proč se velká část populace, která nepatří mezi celiaky, ale vyzkoušela bezlepkovou dietu, cítí po ní lépe. Na vině není lepek samotný, ale velká přítomnost těchto sacharidů s krátkým řetězcem, s jejichž trávením má náš organismus potíže.
Dieta se sníženým zařazením potravin bohatých právě na FODMAP’s tedy dokázala pomoci lidem s citlivým trávením, kdy až u 75 % osob s tímto problémem došlo ke zlepšení symptomů. Proč by tomu tak tedy nemohlo být i u sportovců, u kterých mohou křeče či nevolnosti významně ovlivnit výkonnost, což je často viditelné obzvláště u vytrvalostních sportovců?
Nové poznatky z roku 2019:
Jedna z prvních zajímavých studií ze světa sportovní výživy roku 2019 zkoumala efekt dvou rozdílných přístupů ke stravování u běžců na delší tratě. První skupina přijímala potraviny bohaté na FODMAP’s, a druhá naopak potraviny s nízkým obsahem. Potraviny nebyly jasně dány, nicméně skupiny obdržely seznamy potravin, které mohou nakoupit v závislosti na tom, do které skupiny byli přiřazeni. O tom, že je zkoumán právě efekt těchto specifických sacharidů na jejich výkonnost a dobrý pocit, však neměli tušení.
Během každého tréninkového dne po dobu jednoho týdne poté osoby vyplňovaly dotazníky, zkoumající výskyt symptomů spojených s nevolností a také chuť sportovce podávat kvalitní výkony během tréninku. Bylo zjištěno, že skupina, která přijímala FODMAP’s v malém množství, zaznamenala výrazně méně trávících obtíží během výkonu, než tomu bylo u skupiny s vysokým příjmem. Stejně tak se tato skupina cítila lépe, a byla připravena podávat kvalitnější výkony.
Shrnutí:
O tom, že si půl hodiny před výkonem nemáte dávat fazole, byste asi věděli i bez tohoto článku, nicméně pro velkou skupinu sportovců mohou být problematické i takové potraviny, jako jsou těstoviny, pečivo, nebo na fruktosu bohaté sportovní nápoje.
Každý jsme však jiný, a zatímco jeden sportovec stráví v podstatě cokoliv bez toho, aby to ovlivnilo jeho výkon, tak jiný může být výrazně limitován volbou svých jídel.
Výzvou v takovém případě je vyřadit „spouštěče“ nevolnosti ze svého jídelníčku a nahradit je podobně bohatými zdroji sacharidů (rýži za těstoviny apod.) bez omezení příjmu této důležité živiny do „palivové nádrže“ sportovce.
Pokud se chcete dozvědět více o sportovní výživě, mnohé poznatky najdete i mé knize Jumper's Guide, která ke dnešnímu dni (19.1.2019) slaví svůj první měsíc existence:
Tento krátký článek si tedy vzal na mušku specifickou skupinu sacharidů, které mohou, ale nemusí vyvolávat řadu trávících potíží jak u necvičící populace, tak u sportovců. Možná už jste se i vy sami necítili ve své kůži a vyhledali pomoc lékaře, který v podstatě nic nenašel a stanovil vám nespecifikovanou diagnózu dráždivého tračníku, či všechny obtíže hodil na vaši psychiku. Pokud tomu tak bylo a stále si nevíte rady, možná byla celou dobu odpověď schována v tomto článku.
Reference z tohoto článku:
Wiffin M, Smith L, Antonio J, Johnstone J, Beasley L, Roberts J. Effect of a short-term low fermentable oligiosaccharide, disaccharide, monosaccharide and polyol (FODMAP) diet on exercise-related gastrointestinal symptoms. J Int Soc Sports Nutr. 2019;16(1):1.
Chcete dostávat naservírovány nové poznatky a články ze světa kondičního tréninku a také z široké palety oblastí ohledně sportovní výživy? Přihlaste se k odběru novinek: