Kolik testů jsme schopni provést a vyhodnotit? A pokud testujeme, tak které vybrat, aby nám pomohly s nastavením tréninkového procesu?
Množství využitelných technologických vymožeností v podobě využívání GPS či variability srdeční frekvence, a stejně tak i množství testovacích protokolů ve sportovním prostředí, roste exponenciálním způsobem, a tak se můžeme zamýšlet nad tím, co všechno vlastně monitorují vědci a trenéři v profesionálním sportu tak, aby získali cenná data, ale zároveň nenarušili plynulost tréninkového procesu, nebo neprohloubili únavu sportovců.
Mnohdy se jako trenéři můžeme cítit méněcenně tehdy, pokud se nám zdá, že jiné týmy testují a monitorují zátěž mnohem lépe než my, a tak je vhodné nahlédnout pod pokličku toho, jaká je situace v reálném prostředí profesionálního sportu.
Na tuto problematiku se zaměřila nová studie, ve které 51 kondičních trenérů z nejvyšších fotbalových lig v Anglii a USA odpovídalo na to, co od testování a monitoringu očekávají, dále na to, co vlastně testují, a jak posuzují, že jejich tréninková intervence nese své ovoce (Beere et al., 2021).
Proč jsou vlastně testy prováděny?
Abychom mohli testy provádět, musíme si také umět obhájit to, proč je vlastně chceme zařadit, a co z nich vyplyne. Jak se k tomu stavěli respondenti v této studii?
Zde se nejčastěji setkáme se čtyřmi odpověďmi:
- Zlepšit sportovní výkonnost pomocí individuálněji nastavených tréninkových programů
- Pozorovat efektivitu tréninkového programu
- Snížit riziko zranění
- Monitorovat míru únavy a připravenost hráčů k tomu, podávat žádoucí výkony
Jaké testy jsou prováděny v období před sezónou?
Než se rozběhne kolotoč utkání, je možné provést mnoho různorodých testů, které napoví o slabinách či silných stránkách sportovců. V této studii se nejčastěji jednalo o:
- Posouzení tělesné kompozice (86 % dotázaných)
- Výška výskoku z výskoku s protipohybem (78 % dotázaných)
- Kardiovaskulárně zaměřené testy (74 % dotázaných)
Dále se jednalo nejčastěji o:
- Stupeň hydratace
- Provedení pohybově zaměřených testů
- Vyhodnocení excentrické síly hamstringů
- Posouzení VO2 max "v terénu"
- Posouzení síly adduktorů v isometrickém nastavení
- Rychlost sprintu
V průměru se týmy v období před sezónou zaměřují na získání 9,8 hodnot, které dodávají poznání o stavu hráčů. Mezi některé pokročilé, méně využívané parametry, patřily například krevní rozbory či analýza slin či potu, vyhodnocení maximální aerobní rychlosti (MAS), nebo subjektivní hodnocení náročnosti tréninkové jednotky (sRPE).
A co v sezóně?
Jakmile se začnou hrát 2 či 3 utkání týdně, musí tento stav reflektovat i povaha a náročnost testů, které jsou prováděny ve dnech, které jsou určeny pro trénink.
Co je tedy nejčastěji prováděno za účelem monitoringu v průběhu sezóny?
- Uběhnutá vzdálenost a přítomnost intenzivních úseků pomocí GPS systémů (82 % případů)
- Tepová frekvence (74 % případů)
- Dotazníky (72 %)
- Výskok (59 %)
V mnohem nižším počtu případů je pozorována tělesná kompozice na měsíční bázi, či míra hydratace. Ohledně silových či rychlostně zaměřených testů většina respondentů odpověděla tak, že je v průběhu sezóny neprovádí (jelikož je pro určení připravenosti hráče mnohdy dostačují výkon při testech výskoku). Můžeme zde vidět určitý paradox, jelikož se jedná o parametry, které se snažíme v průběhu sezóny rozvíjet, ale na testování jako takové se mnohdy nedostane.
Poznatky o testování a monitoringu výkonnostního progresu už brzy najdete i v mé nové knize s názvem Moderní kondiční trénink. Brzy bude spuštěn její předprodej, kdy prvních 100 kusů bude nabídnuto za zvýhodněnou cenu a s poštovným zdarma. Nenechte si tuto akci ujít a buďte mezi prvními, kdo se o ní dozví:
Zároveň je třeba brát v potaz časovou i fyzickou náročnost podobných testů, či ochotu hlavního trenéra k tomu, tyto parametry opakovaně testovat. Pokud k těmto testům docházelo, dělo se tak primárně na konci určitého tréninkového bloku (jednou za 4-6 týdnů)
Krátké shrnutí a vlastní poznatky
Ani elitní úrovni se netestuje neustále všechno. Den má pouze 24 hodin i v tomto případě, a mnohé testy by mohly ještě prohlubovat únavu už tak dost unavených hráčů. Není tak právě reálné provádět v terénu testy na VO2 max v době, kdy musíme v daném týdnu odehrát dvě ligová a jedno pohárové utkání.
Osobně mě překvapila nízká míra využití monitoringu variability srdeční frekvence (pouze 10 % dotázaných), či objektivní kvality spánku, případně i nízká míra využívání monitoringu biochemických markerů jako je kreatin kináza či imunoglobulin A, což jsou faktory, které napovídají o svalovém poškození, respektive o celkové míře stresu sportovce. V současné době už existují biosensory, které dokáži tyto markery spolehlivě a rychle vyhodnocovat.
Tyto biochemické markery sledovala však pouze necelá pětina dotázaných, což je s podivem, pokud vezmeme v potaz fakt, že ve studii byly zařazeny i týmy z Premier League.
Ohledně vyloženě výkonnostních testů bych se snažil o to, aby byly do testování zahrnuty i testy odrazové síly jednotlivých končetin (do výšky i do dálky, ideálně i násobné skoky), aby bylo možno vypozorovat možné dysbalance mezi jednotlivými končetinami. Ve fotbalu, jako ve sportu s vysokým výskytem zranění kolen či kotníků, přijdou tyto testy obzvlášť vhod.
Jak vyhodnotit, že to funguje?
Na otázku ohledně toho, jak hodnotí trenéři kvalitu svého přístupu, odpověděla většina tak, že se snaží získávat zpětnou vazbu od svých svěřenců ohledně toho, jak se cítí, dále jsou pozorovány změny v silových výkonech či jiných diagnostických parametrech.
Pouze asi třetina trenérů však odpověděla, že je pro ně měřítkem výkonnost týmu v den utkání. Na to, zda se jedná o správný či špatný přístup u sportů, které jsou značně technicky založeny, si netroufám odpovědět.
Často se však jako kondiční trenéři zcela ponoříme do toho, jak si náš tým vede výsledkově, zatímco zapomínáme brát v potaz, že velkou roli hraje i technická a taktická zdatnost týmu. Mnohdy je tak naše role o něco menší než si hodláme připustit. Naopak ani přístup, kdy dáme zcela ruce pryč od zodpovědnosti nad tím, jak náš tým dopadne, také není tou správnou cestou.
Věřím, že Vám rozbor této studie přinesl cenné poznatky ohledně testování a monitoringu výkonnosti, ohledně toho, co je v praxi využívané. Testů existuje nespočet, ale pravá alchymie se skrývá v tom, jaké vybereme a aplikujeme tak, abychom z nich získali žádoucí výstupy.
Studii můžete najít pod tímto názvem:
Beere, Mike & Jeffreys, Ian. (2021). Physical testing and monitoring practices in elite male football OVERVIEW TESTING AND MONITORING IN ELITE MALE FOOTBALL.