Jsou sprinteři nejvýbušnější sportovci? A jak si stojí ostatní sporty?

Atletika je jednou z nejkrásnějších sportovních disciplín, jejíž nedílnou součástí je obzvláště ve sprinterských, skokanských, nebo odhodových disciplínách, schopnost, vyprodukovat velké množství síly za krátký čas. Explozivní svalová síla je ovlivňována velikostí externí zátěže, kterou je třeba překonat a je jednou z nejdůležitějších charakteristik sportovců z výbušně zaměřených disciplín.

Kromě atletiky však můžeme narazit na další sporty, u kterých je typické vynaložení vysokého impulzu do podložky pomocí dolních končetin, kam patří například volejbal, basketbal, či fotbal. Pro posouzení míry explozivní síly se nejčastěji používají standardizované testy na odrazových deskách, které mohou napovědět o míře rozvoje této kvalitu u různých sportovců.

Nepřekvapí nás, že běžci na dlouhé tratě nebudou oplývat takovou výbušností, jako atleti, nicméně zajímavé srovnání se nabízí mezi zástupci atletiky a sportovci, kteří jim mohou "šlapat na paty" co se výbušnosti týče.

Co bylo prováděno

Do tohoto systematického rozboru bylo zařazeno 20 studií, které zahrnovaly jak mužské tak ženské subjekty ve věku od 15 do 30 let, kdy se všechny studie věnovaly sportovcům , u kterých byly porovnávány ukazatele explozivní síly pomocí některého z podtypů výskoku.

Výsledky

Kozinc a kol. ve své studii z roku 2021 pozorovali 770 sportovců o věkovém rozmezí 15-18 let z různých sportů. Zástupci mužského pohlaví z oblasti atletiky dosahovali výskoku s protipohybem (CMJ) 43,57 ± 5,93 cm, u volejbalistů tyto hodnoty dosáhly 35,73 ± 8,36 cm. U žen poté byly výsledky pro atletiku 31,65 ± 3,52 cm, ženský volejbal nebyl zastoupen. Zástupkyně karate například dosahovaly hodnot 28,11 ± 4,23 cm.

Pro testy z dřepu (SJ) dosahovali atleti hodnot 39,51 ± 5,09 cm, volejbalisté 33,07 ± 7,79, či tanečníci 33,03 ± 5,49 cm. Atletky dosahovaly hodnoty 29,94 ± 5,00, zástupkyně karate 26,08 ± 4,08 cm. Nutno zopakovat, že se jedná o adolescentní zástupce sportů, od profesionálů můžeme očekávat vyšší hodnoty.

Ve studii, kterou v roce 2020 publikovali Haugen a kol, bylo pozorováno 1577 sportovců, z nichž mělo 299 medaili z evropských či světových šampionátů, byly poskytnuty data z měření výskoku pomocí CMJ v Norském olympijském tréninkovém centru v letech 1995-2018. Zástupci sprinterů vykazovali nejvyšší hodnoty jak v mužské (62,7 ± 4,8 cm), tak ženské kategorii (48,4 ± 6,0 cm).

Pro porovnání dosahovali vzpěrači hodnot 47,4 ± 7,4 cm u mužů a 35,8 ± 4,9 cm u žen. Volejbalisté dosahovali 44,5 ± 5,8 cm, zatímco volejbalistky 33,0 ± 4,9. Podobně na tom byli zástupci házené 42,1 ± 5,4 cm, u žen 35,5 ± 4,7 cm. Plavci dosahovali průměrných hodnot 39,7 ± 4,1 cm, zatímco plavkyně 31,1 ± 4,5 cm.

Abychom měli porovnání s vytrvalostními sporty, tak biatlonisté dosahovali hodnot 33,4 ± 3,0 cm, a zástupkyně ženského pohlaví 25,1 ± 3,8 cm.

U zástupců atletiky můžeme také pozorovat rozdíly mezi sprintery, skokany do dálky či do výšky, či zástupci odhodových disciplín , pro které explozivní síla dolních končetin není natolik podstatná (Markstrom et al., 2013)

Diskuze a praktické využití

Dle očekávání můžeme nejvyšší hodnoty výskoku při testech pozorovat u zástupců atletických disciplín na bázi sprintu a výskoku, kdy jsou v "závěsu" za nimi zástupci volejbalu a týmových sportů obecně, či zástupci bojových sportů. U vytrvalostních sportovců můžeme očekávat hodnoty nejnižší, jelikož explozivní síla není tím hlavním faktorem, ovlivňujícím úspěch.

Pomyslné žebříčky se mohou přeskupit v momentě, kdy by bylo potřeba výskok aplikovat ve sportovně specifické sekvenci pohybů (rozběh na smeč, na hlavičku, a podobně). V tom případě bychom pozorovali značné rozdíly ve výšce výskoku u volejbalisty, který se rozbíhá k síti, a vzpěračem, který by měl za úkol provést ten samý pohyb.

Koordinace a sekvenace pohybů by v tomto případě hrála do karet spíše hráči volejbalu. I tak je velmi užitečné znát výsledky těchto testů pro posouzení odrazových kvalit sportovce v porovnání s daným sportem, případně v porovnání se sportovci na stejném postu.

Je to jedna z limitací, se kterou už se musí pravděpodobně každý praktik poprat sám, tedy to, že zpravidla nejsou dostupná data o výskoku pro hráče na jednotlivých postech (krajní záložník vs stoper u fotbalu apod.) Nicméně i celková data, aplikovatelná pro výkonnostní či věkovou úroveň, se kterou pracujeme, jsou něčím, co může působit jako určité zrcadlo a vodítko a napoví, jak si stojíme vůči konkurenci.

Tyto řádky jsou výňatkem z rozboru studie blížícího se červencového vydání měsíčníku Level Up, ve kterém najdete přes 20 podobných rozborů v češtině.

Názvy citovaných studií:

Haugen, T. A., Breitschädel, F., Wiig, H., & Seiler, S. (2020). Countermovement jump height in national-team athletes of various sports: a framework for practitioners and scientists. International Journal of Sports Physiology and Performance, 16(2), 184-189.

Markström, J. L., & Olsson, C. J. (2013). Countermovement jump peak force relative to body weight and jump height as predictors for sprint running performances:(in) homogeneity of track and field athletes?. The Journal of Strength & Conditioning Research, 27(4), 944-953.


Starší článek

Přidat komentář

Prosím berte v potaz, že komentáře musí být schváleny předtím, než budou publikovány.