Dovolte mi, abych naše tréninkové snažení přirovnal k partii šachu, při které chceme chránit střelce, jako důležitou figurku pro vývoj hry. Pokud je náš střelec nikým nechráněný, je velmi vysoká šance, že se mu během několika málo tahů dostane soupeř „na kobylku“. Pokud však máme figurku střelce chráněnou, je nižší šance, že proti ní soupeř poskytne výpad, jelikož by sám utrpěl ztrátu, obzvláště tehdy, pokud je figurka chráněna z vícero stran.
Střelec v tomto případě reprezentuje naši tréninkovou snahu, zatímco ostatní figurky představují návyky a systémy, které nám napomáhají v tom, abychom při své snaze nezklamali.
Je jistě mnohem snazší mluvit o tom, že musíme najít dlouhodobý a konzistentní tréninkový režim, než to provádět v praxi. Nicméně čím zranitelnější je naše snaha o vykonávání tréninkových jednotek, tím je vyšší šance, že tyto jednotky budeme vynechávat.
Pokud jsme odkázaní na to, že budeme trénovat pouze tehdy, pokud se dobře vyspíme, máme dostatek času, motivace, a energie, v reálném prostředí nám mnohdy život vkročí do cesty.
Pokud například vycházíme ze systému, kdy půjdeme cvičit jen tehdy, pokud se včas vrátíme z práce a budeme mít stále dostatek energie, je riziko toho, že vynecháme a zahájíme sérii neúspěšných pokusů, poměrně vysoké.
Jaké tedy můžeme volit pomyslné pojistky vůči tomu, aby i tehdy, kdy nemáme dostatek vůle a motivace, nám na pomoc přispěchaly návyky a systémy, a my neměli tendence tréninkové jednotky vynechávat?
Zde jsou některé z nich:
- Pokud jsme zvyklí trénovat před prací, je mnohem vyšší šance na to, že vstaneme a zahájíme svůj den tehdy, pokud je náš ranní budík umístěn na druhé straně místnosti, než pokud vedle nás leží na nočním stolku a my si můžeme dovolit jej zaklapnout a užívat si další minuty sladkého spánku. Zároveň je vhodné, aby se jednalo skutečně o budík, který známe ze starších filmů a pohádek, a ne o nejnovější smartphone, který nás snadno může vtáhnout do dění na sociálních sítích.
- Abychom neselhali, je také potřebná dostatečná příprava. Může zaujmout podobu toho, že si do detailů naplánujeme a sepíšeme svou tréninkovou jednotku včetně počtu sérií či využitých zátěží, nachystáme si věci na trénink už večer před ním a odneseme si je do auta, nebo si připravíme jídlo tak, aby se minimalizovala šance na to, že trénink vynecháme, jelikož nám kručí v břiše
- V případě, že máme tendence tréninky rušit či odkládat, se hodí najít tréninkového partnera, kterého nechceme zklamat a obírat o čas, případně trenéra, který nám nejen poskytne odborné vedení a zkušenosti, ale také vůči němu budeme cítit závazek, jelikož do něj investujeme finanční prostředky výměnou za náš i jeho čas.
- Můžeme si také na svůj trénink vyhradit specifický časový úsek, kdy si nebudeme sjednávat schůzky či telefonáty, a také to bude doba, při které naši blízcí budou vědět, že jsme po určitou dobu ve svém prostředí a jsme nedostupní pro telefonáty či výměnu zpráv.
- Co když se nám stává, že nám po tréninku snadno „ujede ruka“ a pochutnáme si na čokoládě nebo zmrzlině, čímž roztáčíme spirálu výčitek, a říkáme si, že tréninková jednotka tím pádem byla k ničemu? V tomto případě je vhodné tyto dobroty buď vůbec nekupovat, čímž přidáme další kroky, nutné k jejich obstarání, anebo je můžeme umístit do nejvyššího regálu, ke kterému bychom se museli dostat pomocí přisunuté židle, a za hlasitého fandění celé rodiny vysněnou čokoládu uzmout. To si poté člověk rozmyslí…
Naši tréninkovou snahu tak musíme brát jako činnost, kterou je třeba chránit a pojistit vůči nezdarům, abychom nebyli odkázáni jen na svou motivaci a vůli. Je tak vhodné mít po ruce určité pomyslné padáky, které nám pomohou k tomu, abychom dlouhodobě dokázali udržet svou tréninkovou snahu a nebyli natolik ovlivnitelní proměnnými v průběhu dne.
Tento článek je výňatkem z mé nové knihy Moderní kondiční trénink, která se kromě technicky zaměřených oblastí jako je rozvoj maximální síly či výbušnosti, věnuje i oblasti budování návyku či změny chování.
Více o knize se můžete dočíst zde