Přední zkřížený vaz (ACL) je velmi důležitý pro udržení předozadní stability kolene. Zároveň zabraňuje valgóznímu či varóznímu postavení kolen (vybočování či „borcení“ směrem dovnitř). Tento vaz však také může být často vážně poraněn a zaznamenat rupturu, kdy k tomuto zranění nejčastěji dochází bez kontaktu s protivníkem.
U sportující populace se zranění předního zkříženého vazu vyskytne u cca 1 z 30 žen a jednoho z 50 mužů (Montalvo et al., 2019). Míra incidence může být ještě vyšší u sportů, které v sobě mají prvky častých změn směru, pivotování, nebo výskoku (basketbal, volejbal, házená, fotbal...) (Griffin et al., 2000).
Zranění si zpravidla žádá operaci a dlouhou rekonvalescenci, která ne vždy zaručí úspěšný návrat na hřiště.
Z profesionálních sportovců se na původní výkonnostní úroveň vrátí přibližně 80 % z nich (Lai et al. 2018), u neprofesionálů je však procento mnohem nižší (v rozmezí 42-63 %) (Ardern et al., 2011).
Ke sportu jako takovému se vrátí přibližně 80 % osob po zranění, nicméně už to nemusí být na takové výkonnostní úrovni (Ardern et al., 2014). Hladký návrat tak není zdaleka garantován.
Příliš brzké návraty
Jak operace, tak následná dlouhodobá rehabilitace jsou stěžejní k tomu, aby byl návrat ke sportu na žádoucí úrovni úspěšný.
Často se však návrat řídí pouze pocitově či na základě času, a nejsou prováděny objektivní testy, což značně zvyšuje riziko opětovného poranění.
Přibližně 15-20 % návratů končí opětovným zraněním dříve poraněné končetiny, či zraněním končetiny zdravé (Wiggins et al., 2016).
Samotné psychologické rozpoložení totiž nestačí
Vzhledem k závažnosti zranění, délce rehabilitace, a riziku opětovného poranění je nutné zmínit, že psychologické nastavení jedince je důležitým faktorem, nicméně se snaha o návrat ke sportu nemůže řídit pouze jím.
Prokazuje se, že samotná důvěra sportovce ve vlastní připravenost, či nepřítomnost strachu, zcela nekorelují s jeho silovými či dynamicky prováděnými testy, prováděnými po 9 měsících od zranění (O’Connor et al., 2020).
Toto tvrzení je dvojsečné, jelikož se můžeme dostat do situace, kdy je sportovec mentálně připraven, ale objektivní fyzické testy jej ještě do hry pustit nemohou, ale také se situací opačnou, kdy testy dopadnou dobře, ale hlava návrat sabotuje.
Vhodné testy
Co bychom v ideálním případě chtěli pozorovat tehdy, když se rozhodujeme o návratu ke sportu?
- Silově zaměřené testy pro posouzení síly kvadricepsů a hamstringů
- Rozličné testy na bázi odrazu, či výskoku, které dokáží rozlišit mezi odrazovou silou zdravé a operované končetiny
- Testy, zaměřené na kvalitu pohybu
- Psychologické rozpoložení jedince
...V literatuře se příliš neuvádí, ale měli bychom myslet i na kondičně zaměřené testy (jaká je tolerance vůči únavě, a jaký to má dopad na kvalitu pohybu?)
Žádný z testů není samostatně dostačující
I ten sebelepší samostatný test nebude stačit. Může se stát, že dopadneme skvěle v testech na výskok, nicméně u silových testů se ukáže, že stále máme velké mezery.
Stejně tak můžeme být skvěle silově připraveni, ale mentálně návrat neustojíme.
Anebo můžeme mít v pořádku sílu i psychiku, ale jsou u nás viditelné nedostatky v kvalitě pohybu či v kondiční připravenosti.
Jaké testy jsou využívány?
Síla
- Isokinetická dynamometrie (vhodné domluvit testování v laboratoři). Silový deficit může vést k narušení provádění stěžejních pohybů jakými jsou běh, brzdění, či výskok, a zároveň predisponuje sportovce k vyššímu riziku opětovného poranění (Undheim et al., 2015)
Výbušnost
- Skok do dálky z jedné nohy
- Trojskok do dálky z jedné nohy
- Skoky "cik-cak" na jedné noze
- Výskok s protipohybem z jedné nohy
- Výskok po seskoku z bedýnky z jedné nohy
- Skoky přes čáru na jedné noze bokem na vzdálenost 40 centimetrů v časovém limitu 30 sekund (Gustavsson et al., 2006)
Kvalita pohybu
- Dopady v různých pozicích
- Technika změny směru (i v chaotickém prostředí a pod vlivem únavy)
- Propriocepce
Psychika
- Dotazníky ACL-RSI (ACL Return to Sport after Injury) nebo IKDC, které slouží k posouzení bolestivosti a psychické připravenosti jedince (Gokeler et al., 2017)
Co bychom chtěli vidět?
- Aby zraněná končetina při isokinetické dynamometrii dosáhla 85 % síly končetiny zdravé (ideálně alespoň 90 %). Zároveň u kvadricepsů cílit na hodnotu nad 3,0 Nm/kg (Kuenze et al., 2015)
- Podobné kritérium platí i pro testy na bázi odrazu/výskoku (dostat se na 90% výskok či odrazovou sílu zdravé končetiny) (Risberg et al., 1995)
- Pokud máme porovnání se spoluhráči nebo s hráči podobné úrovně, přiblížit se jejich hodnotám (VO2 max, výskok snožmo...)
- V dotazníku ACL-RSI se dostat alespoň nad hodnotu 80 bodů ze 100
- Mít jistotu a správnou techniku při dopadech (i zatížených) či změnách směru. Pokud máme možnost využít laboratorní prostředí, zaměřit se na excentrický gradient síly a jeho rozvoj (Eccentric RFD).
Shrnutí
- Poranění předního zkříženého vazu je příliš vážným zraněním na to, aby se návrat po něm řídil jen pocity a časem.
- Profesionální sportovci mají poměrně vysokou šanci na úspěšný návrat, ovšem za předpokladu, že se s nimi systematicky pracuje a návrat se neuspěchá.
- U amatérských sportovců jsou čísla nižší, ale je to dáno hlavně tím, že se počítá s lepší kvalitou péče u profesionálů... u nás však adekvátní servis často nemají ani profíci :)
- Před návratem ke sportu testujme. a pokud testujeme, nespoléhejme se jen na jediný test, ale na celou baterii.
Reference
- Ardern, C. L., Webster, K. E., Taylor, N. F., & Feller, J. A. (2011). Return to sport following anterior cruciate ligament reconstruction surgery: a systematic review and meta-analysis of the state of play. British journal of sports medicine, 45(7), 596-606.
- Gokeler, A., Welling, W., Zaffagnini, S., Seil, R., & Padua, D. (2017). Development of a test battery to enhance safe return to sports after anterior cruciate ligament reconstruction. Knee surgery, sports traumatology, arthroscopy, 25(1), 192-199.
- Griffin LY, Agel J, Albohm MJ, et al. Non-contact anterior cruciate ligament injuries: risk factors and prevention strategies. J Am Acad Orthop Surg 2000 ; 8 : 141-150
- Gustavsson, A., Neeter, C., Thomeé, P., Silbernagel, K. G., Augustsson, J., Thomeé, R., & Karlsson, J. (2006). A test battery for evaluating hop performance in patients with an ACL injury and patients who have undergone ACL reconstruction. Knee surgery, sports traumatology, arthroscopy, 14(8), 778-788.
- Montalvo, A. M., Schneider, D. K., Yut, L., Webster, K. E., Beynnon, B., Kocher, M. S., & Myer, G. D. (2019). “What’s my risk of sustaining an ACL injury while playing sports?” A systematic review with meta-analysis. British journal of sports medicine, 53(16), 1003-1012.
- O’Connor, R. F., King, E., Richter, C., Webster, K. E., & Falvey, É. C. (2020). No relationship between strength and power scores and anterior cruciate ligament return to sport after injury scale 9 months after anterior cruciate ligament reconstruction. The American journal of sports medicine, 48(1), 78-84.
- Risberg MA, Holm I, Ekeland A (1995) Reliability of functional knee tests in normal athletes. Scand J Med Sci Sports 5:24–28
- Undheim MB, Cosgrave C, King E, et al. Isokinetic muscle strength and readiness to return to sport following anterior cruciate ligament reconstruction: is there an association? A systematic review and a protocol recommendation. Br J Sports Med. 2015;49(20):1305-1310.
- Wiggins, A. J., Grandhi, R. K., Schneider, D. K., Stanfield, D., Webster, K. E., & Myer, G. D. (2016). Risk of secondary injury in younger athletes after anterior cruciate ligament reconstruction: a systematic review and meta-analysis. The American journal of sports medicine, 44(7), 1861-1876.