Návleky, nohavice, rukávy, celotělové obleky... Popularita těchto pomůcek stále vzrůstá a pravděpodobně i vy jste viděli některého ze svých oblíbených sportovců „navlečeného“ v takto vypadajících nohavicích či rukávech. Technika, která byla zpočátku používána hlavně v medicíně za účelem léčby poruch lymfatického nebo kardiovaskulárního systému se postupně dostala i do šaten sportovců. K čemu tedy vlastně takové pomůcky jsou a jak silná je jejich podpora ve vědeckých kruzích?
Fotografie: Jacek Dylag z webu Unsplash
Princip těchto vymožeností spočívá v aplikaci tlaku na kůži a svalstvo končetin. Díky tomu by mělo docházet například ke zmenšení otoku po výkonu, jelikož je svalstvo stlačeno a otok v podstatě „nemá kam jít“. Dále ke zrychlení průtoku krve, zmenšení bolestivosti svalstva či jeho poškození a tím i k urychlení regenerace. Stejně tak dochází k rychlejšímu přísunu živin a také rychlejšímu odplavování nežádoucích metabolitů. A podobně jako u ledových lázní, i zde si hrajeme s konceptem zánětlivých procesů, jejichž míra klesá pokud využijeme tuto regenerační pomůcku.
Tyto efekty by se následně měly ve hře projevit rychlejším návratem síly (zpravidla rychlejším o 5-10 % oproti sportovcům, kteří nevyužívají těchto pomůcek), rychlosti, ale i vytrvalostní složky na původní hodnoty. 6 Obecně by tedy mělo dojít k rychlejší regeneraci, využitelné podobně jako u ledových lázní hlavně v době turnajů či vícero zápasů či intenzivních tréninků v krátkém časovém horizontu.
Chcete se dozvědět vše podstatné o ledových lázních zcela zdarma? Stačí si přihlásit odběr článků a e-book vám ihned přistane v e-mailu. Nebojte se, taky nenávidím spamy a nekvalitní tvorbu. Proto se snažím vždy psát co nejlepší články a knihy. Nenechte si je ujít!
{{Privy:Embed campaign=660063}}
Nejvyšší efekt na regeneraci napříč studiemi mají kompresní pomůcky u silového tréninku. Opět je ale třeba se ptát, zda je našim cílem regenerace či adaptace, nicméně například v případě, kdy máte týmovou posilovnu den před zápasem a naložíte si více, než jste původně plánovali, mohou vám tyto pomůcky pomoci se dostat zpět do co nejoptimálnějšího „provozuschopného“ stavu.
Z hlediska fyziologie tyto pomůcky snižují aktivitu enzymu zvaného „kreatin kináza“, jehož vysoká aktivita značí velkou míru svalového poškození a z toho důvodu může být aktivita tohoto enzymu měřena vašimi trenéry či sportovními lékaři. Zvyšuje se v průběhu několika hodin po prodělané fyzické aktivitě a vrcholných koncentrací dosahuje 24-72 hodin po ní. K jejímu vzestupu vede hlavně silový anebo intenzivní vytrvalostní trénink (případně sportovní utkání ve vysoké intenzitě). Pokud se tedy podaří její aktivitu snížit, dochází také ke snížení bolestivosti svalstva, a naopak se zvyšuje síla, kterou je svalstvo schopno vynaložit. A právě k tomu se používá tato specifická regenerační technika.
Fotografie: asoggetti přes web Unsplash
Stejně tak dochází i k rychlejšímu odbourání únavy u zástupců vytrvalostních sportů jako je cyklistika nebo běh na delší tratě, obzvláště běh v nerovném terénu s velkým převýšením, které má vliv na vyšší poškození svalstva. Například při etapovém závodu u cyklistů je tedy využití těchto pomůcek společně s optimalizovaným stravováním nanejvýš vhodné a zlepšuje výkonnost v po sobě následujících dnech.
Obecně platí tvrzení, že čím vyšší je svalové poškození v dané sportovní aktivitě, tím větší pozitivní efekt dokáží kompresní pomůcky mít. Pokud si tedy vezmeme sporty s velkým množstvím dopadů, odrazů, změn směrů a kontaktu, jako je například basketbal nebo rugby, má zde využití těchto pomůcek své největší opodstatnění.
Fotografie: Quino Al přes web Unsplash
Nevýhodou této metody je to, že dosud neexistuje ideální tlak, který by měl být na končetiny vynaložen, takže se jeho volba a aplikace značně liší. Stejně tak je většina kompresních pomůcek vyráběna podobně jako oblečení, a tak se tedy většina sportovců snaží nasoukat do jedné velikosti, která nemusí brát v potaz délku jednotlivých kostí nebo celkovou výšku či objem svalstva sportovce.
Co na to říká věda v praktických situacích?
U trénovaných „běžců v terénu“ (trail running) absolvujících 15 km běhu v terénu bylo využito kompresních pomůcek sahajících z oblasti pod kolenem až k chodidlu pro urychlení regenerace po výkonu. Jedna skupinka běžců také absolvovala samotný běh s těmito kompresními návleky. U skupinky, které absolvovala samotný běh s kompresními návleky sice nedošlo ke zlepšení času oproti jiným skupinám, nicméně byla zaznamenána významně menší svalová únava a svalové poškození. Tyto projevy nebyly tak významné u skupinky, která použila kompresní pomůcky pouze k regeneraci po výkonu, nicméně jejich efekt byl i tak významný oproti skupině, která nevyužila pomůcek vůbec. Nicméně efekt by mohl být ještě mnohem vyšší, pokud by ve studii byly použity návleky na celou délku nohou, nejen na lýtka. Pokud tedy máte takové kompresní pomůcky, které dokážete nosit během svého výkonu, můžete si tak zmírnit bolestivost svalstva a urychlit tak regeneraci po něm.
U vysoce trénovaných dráhových cyklistů byly kompresní pomůcky použity po dobu 60 minut mezi dvěma půlhodinovými jednotkami zátěže simulujícími samotný závod (15 minut jízda při submaximálním zatížení + 15 minut časovka). Doba odpočinku odpovídala délce volna mezi jednotlivými závody v dráhových disciplínách jako je keirin nebo omnium. Po absolvování prvního úseku tedy sportovci seděli po dobu jedné hodiny buď s kompresními návleky po celé délce nohou, anebo v klasických „šortkách“. Po této proceduře došlo k tomu, že ujetá vzdálenost v časovce byla značně vyšší u skupiny, která měla na sobě návleky než u té, která této techniky nevyužila. Také nedošlo prakticky k žádnému snížení ve vynaložených Wattech u časovky. Stejně tak byla zmírněna i pociťovaná míra únavy a bolestivost svalstva. Pokud jste tedy na důležitých závodech a mezi jednotlivými úseky fyzické aktivity vás dělí několik málo desítek minut, budete pravděpodobně brát jakoukoliv regenerační pomůcku všemi deseti. Kompresní návleky mohou být jednou z nich.
U dráhové cyklistiky ještě zůstaneme abychom si mohli rozebrat další důležitou studii prováděnou na zástupcích tohoto sportu v přípravě na Olympijské hry v Londýně. V tomto případě dráhoví cyklisté absolvovali 3 sprinty (60 sekundové rozjetí + 30 sekund maximálního sprintu) na Wattbiku oddělené 30 minutami pauzy, během které využívaly různé regenerační techniky pro co nejlepší optimalizaci výkonnosti. Kompresní pomůcky byly jednou z nich. Při použití kompresních pomůcek mezi jednotlivými úseky sprintu poté nedošlo takřka k žádnému poklesu naměřených Wattů během sprintu, což nelze říct o sportovcích z kontrolních skupiny, jejichž výkon s každým úsekem klesal. Tento efekt je přikládán lepšímu svalovému průtoku při využití kompresních pomůcek a lepšímu zásobování svalstva živinami a odvodem metabolicky nežádoucích produktů.
Fotografie: dylan nolte přes web Unsplash
U mládežnických hráčů rugby došlo po simulaci zápasu za využití kompresních návleků mezi každou čtvrtinou utkání k podstatnému snížení bolestivosti svalstva v rozmezí 24-72 hodin po výkonu. Výkonnostní parametry jako je výskok nebo rychlost sprintu však nebyly kompresními pomůckami významně ovlivněny. Jediný výkonnostní parametr, který byl znatelně ovlivněn v pozitivním slova smyslu byly podobně jako u cyklistů naměřené Watty. Nicméně nutné je poznamenat to, že efekt této techniky nebyl negativní, a že i snížená bolestivost svalstva může mnoha sportovcům významně pomoci v podávání lepších výkonů (nejen těch kondičně zaměřených) na hřišti.
U studie prováděné stejnou výzkumnou skupinou o dva roky později byl zaznamenán menší pokles délky opakovaných skoků do dálky, stejně jako byl podobný efekt pozorován i u opakovaných vertikálních výskoků. Zdá se tedy, že kompresní pomůcky dokáží lépe zachovat efektivitu takzvaného cyklu natažení a zkrácení, využívaného právě při opakovaných skocích nebo změnách směru, ale i u maximálního výskoku samotného.
Zajímavostí může být efekt vynaložení tlaku na pokožku na propriocepci, tedy vnímání svého těla v prostoru. Studie opakovaně prokazují, že pravděpodobně díky aplikovanému tlaku dochází k lepšímu uvědomění si pozic těla sportovce a jeho lepšímu vnímání jako celku.
Závěrem: Je to všechno placebo?
Pokud jste alespoň trošku pesimističtí, tak se určitě tomuto předpokladu nevyhnete. Pokud sportovci nasadíte tlusté kompresní nohavice a on očekává pozitivní vliv na svou výkonnost, může to vyvolat divy. Zároveň ve studiích málokdy můžete dosáhnout toho, aby kontrolní skupina měla na sobě také návleky a nebyl poznat rozdíl v hmotnosti či tlaku.
Nicméně kompresní pomůcky si poměrně dobře stojí i v konkurenci jiných regeneračních pomůcek, u kterých jsou také očekávány benefity na výkonnost a regeneraci. Pokud se tedy budeme držet toho, co nám říká současná věda, tak kompresní pomůcky nemají zaznamenány žádné negativní účinky na výkonnost sportovců. V mnoha případech naopak zabraňují jejímu poklesu mezi krátce po sobě jdoucími aktivitami. Vděčí za to potlačení otoku, zlepšení průtoku krve, nebo zmírnění zánětlivých procesů. To vede k menší bolestivosti svalstva či menší pociťované míře únavy, čehož sportovec následně může využít v následné fyzické aktivitě.
Tato technika, stejně jako další regenerační techniky či výživové postupy bude detailněji popsána v novém e-booku, zaměřeném na komplexní regeneraci sportovců po výkonu. Pokud si nechcete nechat ujít jedinou jeho část v podobě článků, anebo přijít o jeho vydání, přihlašte se k odběru novinek, a nic vám neunikne.
Reference pro další vzdělávání:
Brown F, Gissane C, Howatson G, Van someren K, Pedlar C, Hill J. Compression Garments and Recovery from Exercise: A Meta-Analysis. Sports Med. 2017;47(11):2245-2267.
Kraemer WJ, Bush JA, Bauer JA, et al. Influence of compression garments on vertical jump performance in NCAA division I volleyball players. J Strength Cond Res. 1996;10(3):180–183.
Bieuzen F, Brisswalter J, Easthope C, Vercruyssen F, Bernard T, Hausswirth C. Effect of wearing compression stockings on recovery after mild exercise-induced muscle damage. Int J Sports Physiol Perform. 2014;9(2):256-64.
Driller, M. W., & Halson, S. L. (2013). The effects of lower-body compression garments on recovery between exercise bouts in highly-trained cyclists. Journal of Science and Cycling, 2(1), 45.
Duffield, R., Edge, J., Merrells, R., Hawke, E., Barnes, M., Simcock, D., & Gill, N. (2008). The effects of compression garments on intermittent exercise performance and recovery on consecutive days. International Journal of Sports Physiology and Performance, 3(4), 454-468.
Duffield, R., Cannon, J., & King, M. (2010). The effects of compression garments on recovery of muscle performance following high-intensity sprint and plyometric exercise. Journal of Science and Medicine in Sport, 13(1), 136-140.
Argus, C. K., Driller, M. W., Ebert, T. R., Martin, D. T., & Halson, S. L. (2013). The effects of 4 different recovery strategies on repeat sprint-cycling performance. International journal of sports physiology and performance, 8(5), 542-548.
Kraemer WJ, Bush JA, Newton RU, et al. Influence of a compression garment on repetitive power output production before and after different types of muscle fatigue. Sports Med Training Rehabil 1998; 8 (2): 163-84