Hned na začátku této recenze se přiznám, že kniha od autora, jehož jméno v životě nedokážu vyslovit, o genetice, která mne nikdy nebavila, pro mne byla po dlouhou dobu příliš velkým soustem - po přečtení zhruba 20 stran zůstala ležet v knihovně, ve které však byla perfektně viditelná, jelikož její více než 500 stránkový rozsah je těžko přehlédnutelný. A tak jsem se jednoho dne smiloval, a slíbil si, že se do ní zkusím začíst - a musím uznat, že toho teď nelituji.
Abych ještě jednou přiblížil můj vztah ke genetice, tak na střední škole jsem měl nejhorší známky z biologie právě z ní a na vysoké jsem se vždy předmětům, které se jí zabývaly, zdaleka vyhýbal. Chromozomy, alely, crossing-over - nic pro mne... radši protein.
Autorem knihy je americký lékař a vědec s kořeny v Indii, který je mimo jiné držitelem Pulitzerovy ceny za svou knihu "Vládkyně všech nemocí. Příběh rakoviny".
V recenzované knize vezme čtenáře na výpravu historií genetiky a všemi oblastmi, které jí byly ovlivněné. Od Darwinovy evoluční teorie přes Mendelovy principy dědičnosti se postupně dostaneme k událostem, u nichž genetika hrála podstatnou roli, ať už se jednalo o antisemitismus a antislavismus spojený se vzestupem nacismu, či o rasismus v Severní Americe.
Dále jsou zde popisovány objevy, které měly vliv na zdravotní stránku člověka, jako je například výroba insulinu pomocí speciálně upravených bakterií, která kvantitativně i z finančního hlediska značně předčila výrobu dřívější.
Zamýšlí se také nad tím, jaký vliv má samotný genotyp (zděděné geny) na projev nemoci či nadání pro určitou činnost. Zatímco genetická výbava dává člověku určitý potenciál (kupříkladu k excelování v určitém sportu), na to, zda se sportovec v daném odvětví uchytí, má vliv celá řada dalších faktorů, jako je vliv prostředí (rodina, trenéři, zázemí), to, zda se projev některých genů "spustí" či ne, pravděpodobnost tohoto spuštění a také všudypřítomná náhoda, či chcete-li, štěstí (štěstí na ty správné lidi okolo sebe, na vyhýbání se zranění bez vlastního přičinění atd.)
Velká část knihy je věnována zamyšlení nad tím, jak velkou moc nad osudem jiných člověk vlastně má. Současné moderní techniky nám dovolují stanovit genetickou výbavu nenarozeného dítěte, na základě čehož se mohou rodiče rozhodnout, zda si dítě ponechají či ne. U některých nemocí dochází k ovlivnění pouze jedním genem (např. Downův syndrom), což dává lékařům jasný obraz o predispozicích dítěte, zatímco některé nemoci jsou mnohem komplexnější a těžko předvídatelné (schizofrenie, rakovina), a i když lidský genom byl osekvenován už poměrně dávno, stále často nedokážeme určit, zda se u některé osoby nemoc projeví za rok, 5 let, 20, 40, či nikdy. I když toho tedy víme o genetice poměrně mnoho, některé věci nám stále unikají, a otázkou je, zda na ně někdy dokážeme najít odpověď.
Shrnutí:
Kniha je napsána velmi čtivě i pro někoho, komu orientace v problematice chybí. Příběhy, které doprovází popisovaná fakta, dokáží vtáhnout do děje a vzbudit ve čtenáři zájem o genetiku, její objevy, události s ní spojené, či významné osobnosti.
Jmen různých vědců je však občas v knize až příliš mnoho, a jejich popisky ubírají knize na tempu. Další slabinou je občasné odbočení autora k příběhu jeho vlastní rodiny, která je schizofrenií a dalšími mentálními poruchami "pronásledována" po mnoho generací - tyto odbočky však osobně mne jako čtenáře nudily a často jsem si po sto stránkách textu nedokázal rozpomenout v navazující části příběhu na to, "kdo je kdo".
Celkově však knihu hodnotím jako velmi zdařilou, a pokud byste v životě měli přečíst byť jen jedinou knihu o genetice (což je možná můj případ...), rozhodně bych doporučil tuto.
Hodnocení: 9/10