Autor článku: Adam Nejdl
Medical flossing, voodoo flossing nebo prostě jenom flossing, je poměrně nová technika, která se na západ od nás rozšiřuje bleskovým tempem pro její rychlé účinky na pohybový aparát. I když stále ještě čeká na dostatečné vědecké ozdrojování, mnoho sportovců i fyzioterapeutů ji používá k potlačení bolesti, zvýšení rozsahu nebo zrychlení regenerace.
Co je to flossing?
Floss band je široká kompresní guma, kterou se omotá postižené místo. Tím se zabrání průchodu krve a lymfy, a mezi tkáněmi (svaly, fascie, klouby, šlachy) se zvýší napětí. Po zavázání se místo mobilizuje za pomoci jednoduchých cviků a nebo manuálních technik.
Po cca 2 minutách se páska sundá a většina pacientů okamžitě pozoruje zmíněné benefity. Technika se může opakovat i víckrát.
Jak to vlastně funguje?
Předpoklad je, že k největším změnám dochází na úrovni fascií. Fascie jsou pojivové tkáně, které obalují všechny svaly a orgány v těle (blíže o fasciích někdy příště). Díky kompresi a následnému pohybu fascie povolí, zpřetrhají se příčné srůsty a obnoví se vzájemná kluznost mezi svalem a fascií. To by mohla být příčina zvětšení rozsahu.
Druhou příčinou zmíněných benefitů je podobný princip jako u cvičení se "zaškrcenými" svaly (blood flow restriction training), při kterém dochází k většímu vyplavování růstového hormonu a katecholaminů [2]. Navíc při stlačení dojde k “vymáčknutí” krve a lymfy z dané oblasti, po sundání se tam obě tekutiny "nahrnou" zpátky, logicky tím můžeme zvýšit látkovou výměnu a tedy regeneraci.
Co nám na to říká vědecká komunita?
Všechny zatím vydané relevantní studie se shodují, že je třeba více důkazů pro stoprocentní potvrzení jejich závěrů. Nicméně plné ozdrojování techniky může trvat ještě spoustu let, proto se pojďme podívat na úvodní studie.
Tým odborníků z Japonska zkoumal účinek flossování na hamstringy v porovnání s dynamickým strečinkem a vypozoroval, že po 2 kolech 2 minutového cvičení s páskou došlo ke zlepšení rozsahu o 4,5% v pasivní extenzi kolene (passive knee extension) a o 13,4% zvýšení rozsahu při zvedání natažené nohy (Straight leg raise). Flossování dokonce zlepšilo i fungování svalu v různých testech, kde se měřila maximální excentrická kontrakce při flexi (8,2%) a extenzi (13,8%), či pasivní točivý moment na konci rozsahu (4,7%). Oproti dynamickému strečinku byl pozitivní vliv flossování dvojnásobný! [1]
Další studie v oblasti kotníku došly k závěru, že flossováním je možné zlepšit rozsah (dorzální flexe o 1,2 cm). Omezená dorzální flexe je spojována s vyšší pravděpodobností zranění patelárního vazu i předního křížového vazu [3,4]. Flossing zlepšil i výšku odrazu při výskoku s protipohybem, a to až o 4 cm. Ke zlepšení došlo, i když v řádech milisekund, dokonce i u patnáctimetrového sprintu! [2,5] Ne všechny studie jsou však za jedno v tom, že má flossování pozitivní dopad na rychlost či výšku výskoku, a tak je třeba dalších důkazů, respektive lepšího zařazení této pomůcku do kontextu a do reálného světa tréninkového prostředí, aby šlo tvrdit či vyvracet možný efekt na výkonnost [6].
Jak a kde band používat?
Floss band může být použit téměř na jakoukoli část těla, jedinou limitací je velikost části, kterou chceme ovlivnit. Ramena, lokty, zápěstí, kolena stehna, kotníky,... to jsou všechno části, kde by zmíněné benefity měly být znatelné.
Základním pravidlem je vždy stahovat směrem k srdci (např. chci ovlivnit předloktí, začnu u zápěstí a pokračuji k loktu). Stahuji s napnutím od 0 do 60% možnosti pásky. 60% by mělo fungovat na většinu pacientů bez žádných kontraindikací. Band zavazuji tak, aby se každá otočka posunula o 1,5 cm.
Z osobní zkušenosti uvedu jeden příklad. V pokročilé fázi rehabilitace po ACL a snaze k návratu k normálnímu pohybu u rekreačně sportující klientky jsme použili flossování na kotník, kde měla omezenou dorziflexi o cca 3 cm, oproti nezraněné noze. Po 2 kolech cvičení s bandem se rozsah zlepšil cca o 1,5 cm. Takové rychlé změny bychom nedosáhli žádnou jinou (mě známou) technikou.
Co si z výše uvedeného odnést?
I kdyby se dalším výzkumem na více subjektech ukázalo, že tato metoda není tak efektivní, i přesto si myslím, že páska za cca 400 korun má obrovský potenciál k prevenci zranění, zlepšení aktuálního výkonu nebo snížení bolesti. Navíc si jí každý může vyzkoušet sám a posoudit, jestli mu pomáhá nebo ne.
Pokud Vás tento článek zaujal, můžete sledovat další tvorbu v této oblasti na Instagramu Injury Challenger
Reference:
1) Kaneda, H., Takahira, N., Tsuda, K., Tozaki, K., Kudo, S., Takahashi, Y., ... & Kenmoku, T. (2020). Effects of Tissue Flossing and Dynamic Stretching on Hamstring Muscles Function. Journal of Sports Science & Medicine, 19(4), 681.
2) Stastny, P. (2020). Meta-analyses of the effect of flossing on ankle range of motion and power jump performance. Baltic Journal of Health and Physical Activity, 12(2), 19-26.
3) Malliaras, P., Cook, J. L., & Kent, P. (2006). Reduced ankle dorsiflexion range may increase the risk of patellar tendon injury among volleyball players. Journal of science and medicine in sport, 9(4), 304-309.
4) Wahlstedt, C., & Rasmussen-Barr, E. (2015). Anterior cruciate ligament injury and ankle dorsiflexion. Knee Surgery, Sports Traumatology, Arthroscopy, 23(11), 3202-3207.
5) Driller, M., Mackay, K., Mills, B., & Tavares, F. (2017). Tissue flossing on ankle range of motion, jump and sprint performance: a follow-up study. Physical Therapy in Sport, 28, 29-33.
6) Mills, B., Mayo, B., Tavares, F., & Driller, M. (2020). The effect of tissue flossing on ankle range of motion, jump, and sprint performance in elite rugby union athletes. Journal of sport rehabilitation, 29(3), 282-286.