Vážení čtenáři, dnešním respondentem je dvojnásobný mistr světa v kulturistice a vzor toho, na jakou úroveň se dá dostat bez využití dopingu, Lukáš Topinka. V tomto rozhovoru mu budou kladeny poměrně nezvyklé otázky. Nebudou se totiž týkat ani jeho kulturistické přípravy, ani jeho svěřenců. Budeme se totiž věnovat kondiční přípravě a výživě sportovců, tedy hlavně hráčů týmových či individuálních sportů.
Lukáši, v první řadě ti chci poděkovat, že jsi k tomuto rozhovoru svolil, a našel jsi si na něj čas, vážím si toho. Zkus se s námi podělit o to, v čem vidíš největší rozdíl v tréninku kulturistickém, a tréninku zaměřeném na zlepšení v daném sportu?
Kulturistika je především rozvoj celého těla a vybudování co nejvíce svalové hmoty s cílem udržet estetiku a symetrii, zatímco trénink zaměřený na určitý sport musí sportovci zlepšit výkon a nehledí se na množství svalové hmoty, ale hlavně na funkčnost svalů. Kulturistika je o vzhledu postavy a jednotlivé sporty jsou o funkčnosti těla a k tomu je přizpůsoben i trénink.
V kolika letech je podle tebe vhodné vzít poprvé do rukou činku? A v kolika letech jsi ty poprvé "přičichnul" k této železné hře?
Nejde úplně šablonovitě doporučovat kdy začít posilovat, ale pokud se bude cvičit správně a s přiměřenými zátěžemi tak bych doporučil klidně kolem 14 – 15 let. Úplně nejlepší je začít cvičit se svojí váhou (shyby, kliky, dřepy, zkracovačky atd…) a používat různé pomůcky jako je TRX, BOSU, balanční podložky – tím získá cvičenec základ a pak se může v klidu vrhnout na činky. Já jsem začal cvičit právě se svojí váhou na judu a později jsem přešel do fitka a tuším, že mi bylo právě kolem 14 – 15let.
Pod rukama ti určitě prošlo mnoho sportovců. Pokud by jsi se mohl zamyslet nad tím, v kterém sportu je u nás kondiční příprava vedena nejlépe, a v kterém naopak nejhůře, které sporty by to byly?
Popravdě se zaměřuji spíše na kulturisty, ale spolupracoval jsem s plavci, tenisty, hokejisty, fotbalisty atd. Myslím si, že celkem dobře mají zvládnutý trénink v tenisu a golfu, naopak špatně trénují hokejisté. Tréninkové dávky pro mladé kluky ve vývinu jsou tak velké, že tělo nefunguje pak jak má a trpí na zranění, přetrénování, nechutenství atd. Prostě nejde jen bezhlavě trénovat a trénovat, to vydrží jeden z milionu, je potřeba klást důraz na správné tréninkové dávky, regeneraci, stravu, psychiku, doplňky výživy atd. Vždy to je jen o daném trenérovi, jestli se chce vzdělávat a porozumět sportovci, nebo si dokazovat ego.
Z toho, co o tobě vím, jsi zastáncem klasického "hardcoreového" přístupu k tréninku, a rád se držíš základních cviků jako jsou dřepy, mrtvé tahy, nebo bench press. Předpokládám, že se těchto cviků držíš i při tvorbě tréninků pro zvyšování síly sportovců, nebo se mýlím?
Ano, máš pravdu. Jsou to základní cviky tzn. že to je pevný základ mého tréninku a určitě ho doporučuji 99% sportovcům. Udělají největší práci, nechápu jak mohou někteří trenéři vyřazovat ze svého zásobníku cviku právě tyto cviky. Hodně často se setkávám s tím, že lidi se jim vyhýbají, protože jsou fyzicky namáhavé, tak si raději sednou na nějaký stroj a něco si tam „odplácají“, ale ten efekt je malý.
Dostal jsi se už do toho bodu, kdy víš, jak tvoje tělo zareaguje na který cvik a tréninkový program, a už do svých tréninků příliš nezasahuješ, nebo stále ještě experimentuješ s novými přístupy? Případně po kolika letech tréninku u tebe nastal zlom, kdy jsi si byl stoprocentně jistý tím, co děláš?
Myslím si, že jsem aktuálně na hranici nabírání další svalové hmoty, je to moje naturální maximum. Vím, co na mě platí a reaguje, proto v tréninku už moc neexperimentuji a držím se osvědčených postupů, v čem se ale stále hledám, tak je závěrečná příprava před soutěží. Vždy s blížící se soutěží musím shazovat váhu na gramy a pálit tak i svaly a to mi vždy formu pokazí… Největší zlom přišel v letech 2013, kdy už jsem si byl opravdu se vším jistý a hodně si věřil.
Každý sport je jiný, každý využívá jiné svalové skupiny. Kdybys ale měl říct jeden cvik, který musíš své klienty nejvíce "přeučovat", který by to byl?
Nejvíce mají klienti problém s dřepem a s upažováním s jednoručkami, ať už je to postavení chodidel či nedostatečná hloubka dřepu nebo vytočení rukou při upažování. A nejvíce dávají zabrat klientům výpady – ty suveréně každého „zničí“
Nedávno jsi přednášel pro mladé hokejisty Dukly Jihlava. Na co jsi při své přednášce kladl největší důraz?
Místní klub HC Dukla Jihlavě mě požádal, jestli bych předal informace mladým hokejistům ohledně stravy a doplňků výživy. Největší důraz jsem samozřejmě kladl na kvalitní stravování, výběr vhodných potravin, načasování jídla, přípravu jídla, množství makroživin, ale byla zde také zmínka o správné regeneraci, přístupu k tréninku a samozřejmě i o používání a výběru doplňků výživy.
Určitě jsi, jako skoro každý trenér v současné době, denně bombardován dotazy od mladých sportovců ohledně suplementace. Co nejčastěji mladým klukům v tomto ohledu odpovídáš?
Moje odpověď je: „máš vyřešenou stravu, máš dostatek bílkovin, kvalitních sacharidů a tuků?“ Pokud je odpověď ne, tak doporučím sportovci vyřešit si základní věc, tedy stravu a pak ať teprve řeší doplňky stravy. Doplněk stravy = doplňuje kvalitní stravu, tečka, to je moje filosofie.
Jaké je povědomí sportovců o optimální výživě? Zůstává ti často jako kulturistovi rozum stát?
To je velké téma a mohl bych o něm psát celé stránky a je to největší problém dnešní doby. Sportovci na vrcholové úrovni to mají srovnané v hlavě, ale široká veřejnost a ostatní sportovci důležitost správné výživy podceňují a myslí si, že vše doženou tréninkem nebo suplementy. Jenže nejde chtít od svého těla maximální výkony, když nebude z čeho brát to je jednoduchá rovnice. Jsou genetické výjimky, ale to je 1% populace, těch zbylých 99% sportovců musí mít sladěné vše jak trénink, stravu,regeneraci a dalších mnoho faktorů tak to prostě je. Nejvíce mě udivují sportovci, kteří snídají bílé rohlíky na oběd si dají co je v jídelně a večer si dají opět rohlíky se salámem, ale nakoupí si doplňky výživy za 5 tis. na měsíc. To je padlé na hlavu.
Abychom rozhovor na závěr trochu odlehčili: Nedávno jsem zahlédl anketu, ve které lidé hlasovali o nejstupidnějším cviku, který v posilovnách vídávají. Který cvik by jsi zvolil ty?
:-D no kolikrát jich ve fitku vidím opravdu hodně a hlavně ani nejdou popsat :-D protože to jsou pseudocviky.
V oblasti trénování už se pohybuješ poměrně dlouho. Jak se, podle tebe, vyvíjí kondiční/silová připravenost sportovců? Blýská se na lepší časy, nebo vidíš spíše opačný trend?
Vždy to bude o mentální stránce sportovce, pokud chce být úspěšný musí na sobě neustále pracovat, a v dnešní době jsou možnosti opravdu velké, takže určitý posun je neustále. Určitě je více trenérů a lidí co se zabývá trénováním a výživovým poradenstvím a je spoustu možností vzdělávání, na trhu najdeme spoustu kvalitních trenérů, ale i těch méně zkušených… celkově bych to však zhodnotil, že se blýská na lepší časy.
Ještě jednou ti děkuji za tvůj čas a poznatky, a přeji mnoho štěstí do budoucna.